Kvalita praktického lékaře nevyplývá jen z jeho teoretických znalostí a praktických dovedností, ale také ze způsobu, jakým je schopen svým pacientům zprostředkovat možnosti zdravotního systému. V případě, že praktický lékař není schopen problém pacienta vyřešit nebo další postup vyžaduje specializované vyšetření, odesílá pacienta do specializované péče, ať už ambulantní, nebo do nemocnice. Obvykle vybírá konkrétního specialistu nebo oddělení, na základě dostupnosti, odbornosti, kompetencí a předchozí zkušenosti. Pacient ovšem může i zde využít svobodné volby zdravotnického zařízení. Praktický lékař pacienta vybavuje doporučením, které obsahuje informaci o důvodu vyšetření a o tom, co je požadováno. Je povinností každého specialisty vystavit po vyšetření pro praktického lékaře zprávu, která je obvykle předávána po pacientovi, pokud není zajištěno předávání informací po internetu.
Doporučení k vyšetření u specialisty, žádanka na laboratorní vyšetření nebo zobrazovací metody není nárokové a praktický lékař ho nemusí vystavit, pokud ho nepovažuje za indikované. Praktický lékař by měl pacienta chránit před zbytečným vyšetřováním a léčením, které mu může způsobit škody na zdraví.